Kastrace psa – kdy a proč je vhodné ji provést
Kastrace psa patří mezi nejčastější zákroky, o nichž majitelé zvažují, zda jsou pro jejich mazlíčka vhodné. Stejně jako u lidí, i zde vyvolává téma různé emoce a názory. Někdo kastraci považuje za samozřejmost, jiný se jí brání ze strachu, že psa „změní“.
V tomto článku se podíváme na to, co kastrace znamená, kdy je vhodná a jaké přináší výhody i rizika, aby ses mohl rozhodnout informovaně a zodpovědně.
Co je to kastrace
Kastrace je chirurgické odstranění pohlavních orgánů.
U psů (samců) se jedná o odstranění varlat, u fen o odstranění vaječníků a často i dělohy.
Zákrok se provádí v celkové anestezii a obvykle trvá jen několik desítek minut.
Kastrace brání rozmnožování, ale má i další významné dopady na zdraví a chování psa.
Není to „módní záležitost“ – ve většině případů jde o krok, který zlepšuje kvalitu života zvířete i jeho okolí.
Proč o kastraci uvažovat
1. Prevence nechtěného množení
Nejčastější důvod je zřejmý – zabránit nechtěným štěňatům.
I pečlivý majitel může podcenit okamžik, kdy se pes dostane k feně v říji.
Kastrací se eliminuje riziko neplánovaných vrhů, které často končí v útulcích nebo na ulici.
2. Zdravotní přínosy
Kastrace přináší řadu zdravotních výhod:
- U psů výrazně snižuje riziko nádorů varlat a onemocnění prostaty (zvětšení, cysty, infekce).
- U fen brání nádorům mléčné žlázy, zánětu dělohy (pyometře) a falešným březostem.
Tyto problémy patří k nejčastějším zdravotním potížím starších nekastrovaných zvířat – a často mohou být život ohrožující.
3. Změna chování
Hormonální vliv testosteronu u nekastrovaných psů může způsobovat problémy s chováním:
- silný zájem o feny,
- útěky z domova,
- značkování močí,
- dominantní nebo agresivní chování vůči jiným psům.
Po kastraci většina psů ztrácí tyto projevy nebo se výrazně zklidní.
Pes bývá pozornější, lépe se soustředí na výcvik a méně reaguje na vůně fen v říji.
Kdy je vhodná doba pro kastraci
Správné načasování je klíčové.
Většina veterinářů doporučuje zákrok mezi 6. a 12. měsícem věku, tedy po dosažení pohlavní dospělosti, ale ještě před tím, než si pes zafixuje silně teritoriální chování.
- Malá plemena dospívají dříve (5–6 měsíců), takže je lze kastrovat dříve.
- Velká a obří plemena rostou pomaleji, proto se kastrace obvykle doporučuje až po 12. měsíci.
U fen je vhodné počkat nejlépe po prvním hárání, protože příliš raná kastrace může u některých plemen zvýšit riziko inkontinence v dospělosti.
Zkušený veterinář vždy posoudí stav konkrétního psa – plemeno, váhu, chování i zdravotní historii.
Jak kastrace probíhá
Kastrace je rutinní zákrok prováděný v celkové anestezii.
Pes přichází ráno nalačno a po krátkém vyšetření je uspán.
Veterinář provede malý řez, odstraní pohlavní orgány a ránu zašije vstřebatelným stehem.
Celý výkon trvá asi 20–40 minut.
Po probuzení pes obvykle zůstává několik hodin na klinice, poté jde domů.
Rekonvalescence trvá asi 7–10 dní, během nichž je potřeba zabránit olizování rány – nejlépe pomocí ochranného límce nebo pooperačního oblečku.
U fen je zákrok složitější, protože se provádí v dutině břišní. Rekonvalescence bývá delší (cca 10–14 dní), ale i zde je prognóza velmi dobrá.
Jak se pes po kastraci změní
Po kastraci se u většiny psů projeví zklidnění.
Mizí zájem o feny, klesá tendence k útěkům, rvačkám a značkování.
Pes bývá vnímavější, méně roztěkaný a lépe se učí.
Někteří majitelé se obávají, že pes „zleniví“ nebo přibere na váze.
Je pravda, že po kastraci klesá hladina hormonů a zpomaluje se metabolismus, proto je nutné přizpůsobit stravu a pohyb.
S vhodnou výživou (např. krmivo pro kastrované psy) a pravidelnou aktivitou se přibírání snadno vyhnete.
Péče po zákroku
Po návratu domů dopřej psovi klid, teplo a ticho.
První den může být unavený a nechce jíst – to je po narkóze normální.
Ránu kontroluj denně, aby se nezanítila, a zabraň psovi v jejím olizování.
Pokud se objeví zarudnutí, otok nebo horečka, ihned kontaktuj veterináře.
Stehy (pokud nejsou vstřebatelné) se obvykle vyndávají po 10 dnech.
Po této době se většina psů vrací k běžnému režimu.
Rizika a možné komplikace
Kastrace je bezpečný zákrok, ale jako každý chirurgický výkon nese malá rizika:
- komplikace při anestezii,
- krvácení, infekce rány,
- dočasné snížení aktivity nebo změna chuti k jídlu.
Dlouhodobě se u některých psů může objevit nadváha, u fen občas inkontinence (zejména u větších plemen).
Tyto problémy se ale dají řešit vhodnou výživou nebo léčbou.
Většina psů i fen snáší kastraci velmi dobře a žije po ní zdravý, plnohodnotný život.
Kastrace vs. sterilizace – rozdíl
Pojmy „kastrace“ a „sterilizace“ se často zaměňují.
Sterilizace znamená pouze přerušení pohlavních cest (např. podvázání vejcovodů), takže pes či fena se sice nemohou rozmnožovat, ale nadále mají hormonální cyklus.
Kastrace naproti tomu odstraňuje pohlavní orgány a tím i tvorbu pohlavních hormonů – právě proto má pozitivní vliv na zdraví i chování.
Mýty o kastraci
„Pes po kastraci ztratí povahu nebo přestane hlídat.“
Není to pravda. Pes zůstává stejný, jen se zklidní a méně reaguje na pudové podněty.
„Kastrace je proti přírodě.“
Domácí psi nejsou součástí přirozeného ekosystému. Kastrace je způsob, jak zabránit utrpení nechtěných štěňat a ochránit psa před nemocemi.
„Fena by měla mít aspoň jednou štěňata.“
Tento názor nemá žádný zdravotní podklad. První vrh fenu neochrání před nádory ani jí nijak „nepomůže“. Naopak představuje riziko komplikací.
Shrnutí
Kastrace je bezpečný a prospěšný zákrok, který:
- zabraňuje nechtěnému množení,
- snižuje riziko vážných onemocnění,
- pozitivně ovlivňuje chování,
- a přispívá k delšímu a spokojenějšímu životu psa.
Nejvhodnější doba k provedení je mezi 6.–12. měsícem věku, podle plemene a vývoje.
Pokud si nejsi jistý, kdy zákrok naplánovat nebo zda je pro tvého psa vhodný, poraď se s veterinářem – pomůže ti rozhodnout podle jeho zdravotního stavu a životního stylu.
Kastrace není ztráta, ale zodpovědný krok k tomu, aby váš pes žil zdravě, bezpečně a spokojeně po celý život.
